Víte, že bych tady vůbec nemusel být?

"Pane profesore, víte, že bych tady vůbec nemusel být?"
Chvíli uvažuji, co mi tím chce Tomáš říct.
"Já to mám omluvený, ale přesto jsem přišel. Doufám, že si toho vážíte?"
Tomáše znám od prvního týdne, kdy k nás nastoupil, proto mě jeho přímost a otevřenost nepřekvapí. Naopak mě to těší.
"Tomáši, opravdu si toho vážím."
Tomáš se usměje. Ví, že jsem rád, že tady je.
Říkám si, co může být pro učitele větší odměnou, než to, když přijdou studenti na jeho hodinu, i když nemusí?